Od 1. ledna 2026 bude veškerý dovoz zboží, na který se vztahuje mechanismus CBAM, automaticky hlášen Evropské komisi. Nejde o vizi budoucnosti – je to realita, kterou zavádí nové prováděcí nařízení Evropské komise o informacích poskytovaných celními orgány. Pro dovozce to znamená jedno: éra „papírového“ hlášení končí a začíná éra plné digitální transparentnosti.
Proč Evropská komise učinila toto rozhodnutí?
Mechanismus CBAM byl zaveden nařízením (EU) 2023/956 jako nástroj k zabránění úniku emisí CO2 mimo Evropskou unii. Samotný mechanismus je však účinný pouze tehdy, jsou-li údaje uváděné dovozci přesné a ověřitelné.
Během přechodného období (2023–2025) Komise identifikovala významné riziko: bez přístupu ke skutečným celním údajům se ověřování prohlášení CBAM silně spoléhalo na důvěru. To otevřelo dveře potenciálnímu zneužívání, jako je nedostatečné hlášení dováženého zboží, chybné zařazení do kombinované nomenklatury nebo nesprávné uvedení země původu.
Řešením je návrh prováděcího nařízení vycházejícího z čl. 25 odst. 6 nařízení (EU) 2023/956, který ukládá celním orgánům všech členských států povinnost systematicky předávat údaje o dovozu zboží CBAM do rejstříku CBAM.
Co přesně se monitoruje?
Podle článku 2 návrhu nařízení budou celní orgány předkládat registru CBAM následující informace – alespoň jednou týdně:
Identifikační údaje dovozce: Číslo EORI, nebo pokud není k dispozici, jiné identifikační číslo spolu s názvem a adresou. To umožňuje jednoznačnou identifikaci subjektu odpovědného za dovoz.
Číslo účtu CBAM: přiděleno oprávněnému deklarantovi CBAM v souladu s čl. 16 odst. 1 nařízení (EU) 2023/956. Absence tohoto čísla v celním prohlášení bude Komisi okamžitě zřejmá.
Osmimístný kód KN produktu: Celní zařazení určuje, zda zboží podléhá systému CBAM. Jakýkoli rozdíl mezi kódem uvedeným v celním prohlášení a kódem uvedeným v prohlášení CBAM bude automaticky zjištěn.
Množství zboží: Objem dovozu v jednotkách odpovídajících danému kódu KN. Toto je základ pro výpočet vložených emisí a počtu certifikátů CBAM, které mají být uplatněny.
Země původu: klíčové pro stanovení výchozích hodnot emisí a ověření, zda jsou deklarované skutečné hodnoty spolehlivé.
Datum celního prohlášení: umožňuje přiřadit dovoz k příslušnému vykazovanému období a čtvrtletí (v roce 2026) nebo týdnu (od roku 2027) pro účely stanovení ceny certifikátů.
Celní řízení: včetně informací o aktivním zušlechťovacím styku, což má zvláštní význam pro správné vyúčtování CBAM.
Mechanismus křížové kontroly – jak funguje v praxi?
Údaje předložené celními orgány jsou přenášeny do registru CBAM, kde jsou automaticky porovnávány s informacemi obsaženými v celních prohlášeních CBAM podaných oprávněnými deklaranty. Systém umožňuje Evropské komisi a příslušným vnitrostátním orgánům identifikovat nesrovnalosti, jako například:
- dovoz zboží CBAM subjektem, který nemá status oprávněného deklaranta,
- rozdíly v množství mezi celními údaji a prohlášením CBAM,
- nesrovnalosti v klasifikaci zboží podle KN,
- nedodržování předpisů v zemi původu,
- žádné prohlášení CBAM pro registrovaný dovoz.
Důležité je, že podle čl. 3(4) návrhu nařízení mohou příslušné orgány nebo Komise kdykoli požádat celní orgány o ověření poskytnutých informací. Taková žádost musí obsahovat odůvodnění a potřebné informace, ale samotný mechanismus poskytuje správě účinný monitorovací nástroj.
Na co by si měli dovozci dát obzvláště pozor?
Konzistence dat: Nejdůležitějším pravidlem je zajistit úplnou shodu mezi celními prohlášeními a prohlášeními CBAM. To se týká především kódů KN, množství a země původu. I drobné nesrovnalosti mohou vést k zahájení šetření.
Včasnost získání statusu oprávněného deklaranta: Absence čísla účtu CBAM v celním prohlášení je přípustná pouze ve dvou případech: pokud se na dovoz vztahuje výjimka de minimis (článek 2a nařízení 2023/956) nebo pokud je žádost o povolení v řízení (článek 17 odst. 7a)). V každém jiném případě bude absence čísla účtu CBAM pro kontrolní orgány varovným signálem.
Aktivní zušlechťovací styk: Zboží CBAM propuštěné do režimu aktivního zušlechťovacího styku podléhá zvláštnímu sledování. Podle článku 5 návrhu nařízení může Komise požádat o předložení dokladu o ukončení režimu a celních prohlášení. Dovozci využívající tento režim musí zajistit úplnou dokumentaci.
Co to znamená pro vaši firmu?
Nové nařízení zásadně mění přístup k dodržování předpisů CBAM. Dříve mohli dovozci považovat prohlášení CBAM za samostatnou ohlašovací povinnost. Od roku 2026 se prohlášení CBAM stane nedílnou součástí celního ekosystému – veškeré informace v něm obsažené budou ověřovány oproti skutečným údajům o celním odbavení.
Praktická doporučení: zavedení interních postupů k zajištění konzistence údajů mezi celním oddělením a oddělením odpovědným za CBAM, pravidelné ověřování klasifikace zboží podle KN, doložení země původu způsobem umožňujícím jednoznačné ověření a přezkum postupů aktivního zušlechťovacího styku z hlediska požadavků CBAM.
Souhrn
Návrh prováděcího nařízení o informacích poskytovaných celními orgány je součástí širší strategie Evropské komise, jejímž cílem je zajistit účinnost mechanismu CBAM. Automatický přenos celních údajů do registru CBAM eliminuje možnost „kreativního“ reportování a nutí dovozce k plné transparentnosti.
Nařízení vstoupí v platnost 1. ledna 2026 a podle svého obsahu bude revidováno nejpozději v roce 2027. To znamená, že Komise bude sledovat jeho účinnost a může zavést další kontrolní mechanismy.
Pro dovozce zboží, na které se vztahuje CBAM, je sdělení jasné: Evropská komise sleduje každý dovoz. Ujistěte se, že vaše prohlášení CBAM jsou plně v souladu s předpisy.
Právní základ: Návrh prováděcího nařízení Komise (EU), kterým se stanoví pravidla pro uplatňování nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/956, pokud jde o informace sdělované celními orgány, vydané podle čl. 25 odst. 6 nařízení (EU) 2023/956.